Máte-li na jedné planetě spoustu lidí, musíte jejich společnost dát nějaký řád, nebo se zvrhne v anarchii a zanikne. Jelikož se téměř 7 miliardám lidí dá říkat "spousta", i my musíme využívat různé organizační formy, abychom vůbec byli schopni vedle sebe žít.
Nejvyšší organizační jednotkou lidské společnosti je stát. Stát je vymezen několika body, například územní suverenitou, právním řádem, čelními představiteli a tak podobně. Pro nás jsou nejdůležitější formy tohoto uspořádání, to znamená monarchie, diktatura, demokracie atd.
V tomto ohledu lze zřetelně sledovat vývoj od otrokářských společností až po demokracii jako prozatím nejlepší formu uspořádání.
Ovšem i demokracie má své mouchy, jak nám ukáže citace:
"Obtížná kontrola
Zde však narážíme na problém. Ano, lidé jednorázově odevzdají hlas a tím umožní těm či oněm politikům, aby začali prosazovat svoje cíle. Ale kde je záruka, že zvolení politici opravdu budou konat to, pro co byli zvoleni? Bohužel nikde.
Pro běžného občana je příliš náročné a neefektivní, pokud by se podrobně snažil sledovat, jestli jím volená strana plní svůj volební program (viz James Buchanan a jeho Teorie veřejné volby). Řadový občan totiž právě proto volil, aby se nemusel o podobné věci starat a mohl se věnovat svým každodenním záležitostem.
Problém je v tom, že na rozdíl od truhláře nebo herce, politik dostává do ruky opravdovou moc. Moc ovlivnit život různým skupinám lidí, a to jak kladně, tak záporně. Politici jsou tedy příliš často vystavováni tlakům různých zájmových skupin, příliš často jsou vystavováni pokušení.
Mělo by být samozřejmé, že politik bude vykonávat náplň svojí funkce tak, jak slíbil, už jenom v zájmu jeho cti. Bohužel, takových politiků je jako šafránu. Důvodem je dnešní oslabená lidská morálka - lidé se kvůli penězům starají hlavně o svůj osobní prospěch a funkci, do které jsou třeba zvoleni využívají nejprve k tomu, aby řádně zabezpečili sebe."
Jakmile jako lidé zvládneme zavést čestnou demokracii, kde se bude služba státu brát jako čest a ne jako možnost přijít se na pěkné peníze, bude vyhráno.
sobota 13. března 2010
pátek 12. března 2010
Společnost a alkohol
Lidstvo je už od nepaměti provázeno omamnými nápoji. Zprvu se používaly k lékařským účelům, například tlumení bolesti, ale dříve či později se začaly používat i při různých oslavných ceremoniích. V dnešní době je alkohol zcela samozřejmá a běžně přijímaná věc, stejně jako vzduch.
Zejména Česká republika je proslulá svým pivem či slivovicí. Alkoholické nápoje se běžně konzumují už od raného věku. Stejně jako mnoho jiných problémů dneška, alkohol představuje jeden z největších. Mladiství a ziskuchtiví prodejci často ignorují fakt, že naše zákony dovolují pití alkoholu od 18 let, ovšem ani dospělí nemají zdaleka vyhráno.
Citace nám ukáže jeden z příkladů, proč tomu tak je:
"Zborcení sociálních zábran
Alkohol údajně slouží jako dobrý pomocník při hledání partnera či partnerky. Právě proto, že člověk se stává uvolněnějším, méně přemýšlí, je více náchylný ke smíchu, zkrátka vzdává se intelektu na úkor zábavy. Bohužel, alkohol jako pomocník při navazování vztahů je obrovská pitomost. Proč?
Jaký má smysl navázat vztah ve stavu, kdy naše smysly stoprocentně nefungují a tudíž nám nemohou předat správné informace o tom, jaký je náš možný protějšek a jestli s ním opravdu chceme mít něco společného? Navíc se jedná o určitý výpovědní prvek, když mladík potřebuje "natankovat tekutou odvahu", aby oslovil dívku. Jak vůbec může dívku zajímat nějaký mládenec, který ani nemá dost kuráže na to, aby jí oslovil plně při smyslech?
Měli bychom si uvědomit, že vztah dvou lidí má být něco nádherného. Má to být mimo jiné něco, co člověku pomáhá zahnat samotu, které se podvědomě všichni tak bojíme a obecně nám to obohacuje život. Když spolu chtějí dva lidé sdílet svůj osobní, ba intimní život, dalo by se očekávat, že si to budou chtít plnými doušky a hlavně při plných smyslech užívat. "
Alkoholické nápoje v dnešní době převážně představují levný a jednoduchý způsob, jak uniknout do jiného světa, hodit starosti za hlavu a stát se jednodušším, jinak řečeno hloupějším člověkem. Je alarmující, jak mnoho lidí se tak chová a kolik z nich si to vůbec neuvědomuje.
Zejména Česká republika je proslulá svým pivem či slivovicí. Alkoholické nápoje se běžně konzumují už od raného věku. Stejně jako mnoho jiných problémů dneška, alkohol představuje jeden z největších. Mladiství a ziskuchtiví prodejci často ignorují fakt, že naše zákony dovolují pití alkoholu od 18 let, ovšem ani dospělí nemají zdaleka vyhráno.
Citace nám ukáže jeden z příkladů, proč tomu tak je:
"Zborcení sociálních zábran
Alkohol údajně slouží jako dobrý pomocník při hledání partnera či partnerky. Právě proto, že člověk se stává uvolněnějším, méně přemýšlí, je více náchylný ke smíchu, zkrátka vzdává se intelektu na úkor zábavy. Bohužel, alkohol jako pomocník při navazování vztahů je obrovská pitomost. Proč?
Jaký má smysl navázat vztah ve stavu, kdy naše smysly stoprocentně nefungují a tudíž nám nemohou předat správné informace o tom, jaký je náš možný protějšek a jestli s ním opravdu chceme mít něco společného? Navíc se jedná o určitý výpovědní prvek, když mladík potřebuje "natankovat tekutou odvahu", aby oslovil dívku. Jak vůbec může dívku zajímat nějaký mládenec, který ani nemá dost kuráže na to, aby jí oslovil plně při smyslech?
Měli bychom si uvědomit, že vztah dvou lidí má být něco nádherného. Má to být mimo jiné něco, co člověku pomáhá zahnat samotu, které se podvědomě všichni tak bojíme a obecně nám to obohacuje život. Když spolu chtějí dva lidé sdílet svůj osobní, ba intimní život, dalo by se očekávat, že si to budou chtít plnými doušky a hlavně při plných smyslech užívat. "
Alkoholické nápoje v dnešní době převážně představují levný a jednoduchý způsob, jak uniknout do jiného světa, hodit starosti za hlavu a stát se jednodušším, jinak řečeno hloupějším člověkem. Je alarmující, jak mnoho lidí se tak chová a kolik z nich si to vůbec neuvědomuje.
čtvrtek 11. března 2010
Síla v naší hlavě
Víte, jak velký je svět? Představte si třeba vzdálenost pět kilometrů. To se dá ujít klidnou chůzí za hodinu, člověk se protáhne, udělá něco pro své zdraví a pokud zrovna nezačne pršet, tak je i spokojený.
Teď si vezměme třeba 200 kilometrů. To už není taková legrace, pěšky je to minimálně na pár dní a i dopravními prostředky jako auto, vlak nebo i kolo to chvíli trvá. Ale přesto to ještě není zas t ak daleko.
Změňme měřítko. Obvod rovníku naší planety je 40 075 km. Vzdálenost Země od Slunce je zhruba 145 000 000 kilometrů. Umíte si tu nezměrnou vzdálenost představit? A přitom ve vesmíru je to úplné nic - to je podobné, jako když byste poslali mravence, aby přelezl přes celou vaší zahradu. Jenže svět zdaleka není jenom ta zahrada.
Stejné je to s lidmi
Zkusili jste se někdy zamyslet nad faktem, že počet obyvatel naší planety se blíží sedmi miliardám? To není vůbec malé číslo. Kdyby někdo žil 80 let a strávil by svůj život tím, že by každý den podal ruku novému člověku, znal by zhruba jednu tisícinu procenta lidí na Zemi.
Tato různorodost poskytuje prostor pro velké odlišnosti a místy i chaos. Citace z knihy nám ukáže, jak se s tímto ohromujícím číslem vyrovnat:
"Silní jedinci
Je naprosto nesmyslné, že by člověk jako jedinec nemohl nic dokázat. Zdá se vám, že představitelé nenásilné svobody a demokracie jako Mahátma Gándhí nebo Martin Luther King nic nedokázali? Právě naopak.
A jak už víme, všichni lidé na této planetě jsou živočišný druh Homo sapiens sapiens, všichni jsme lidé. To znamená, že na místě těchto velikánů mohl a může stát úplně každý z nás. Jistě, nyní si mnoho z vás řekne, že to byli nadprůměrní lidé a vy na to prostě nemáte. Omyl."
Lidé se musí naučit používat to nejcennější, co mají - svůj mozek, svojí vůli, svoje odhodlání a svojí chuť udělat svět lepším místem.
Teď si vezměme třeba 200 kilometrů. To už není taková legrace, pěšky je to minimálně na pár dní a i dopravními prostředky jako auto, vlak nebo i kolo to chvíli trvá. Ale přesto to ještě není zas t ak daleko.
Změňme měřítko. Obvod rovníku naší planety je 40 075 km. Vzdálenost Země od Slunce je zhruba 145 000 000 kilometrů. Umíte si tu nezměrnou vzdálenost představit? A přitom ve vesmíru je to úplné nic - to je podobné, jako když byste poslali mravence, aby přelezl přes celou vaší zahradu. Jenže svět zdaleka není jenom ta zahrada.
Stejné je to s lidmi
Zkusili jste se někdy zamyslet nad faktem, že počet obyvatel naší planety se blíží sedmi miliardám? To není vůbec malé číslo. Kdyby někdo žil 80 let a strávil by svůj život tím, že by každý den podal ruku novému člověku, znal by zhruba jednu tisícinu procenta lidí na Zemi.
Tato různorodost poskytuje prostor pro velké odlišnosti a místy i chaos. Citace z knihy nám ukáže, jak se s tímto ohromujícím číslem vyrovnat:
"Silní jedinci
Je naprosto nesmyslné, že by člověk jako jedinec nemohl nic dokázat. Zdá se vám, že představitelé nenásilné svobody a demokracie jako Mahátma Gándhí nebo Martin Luther King nic nedokázali? Právě naopak.
A jak už víme, všichni lidé na této planetě jsou živočišný druh Homo sapiens sapiens, všichni jsme lidé. To znamená, že na místě těchto velikánů mohl a může stát úplně každý z nás. Jistě, nyní si mnoho z vás řekne, že to byli nadprůměrní lidé a vy na to prostě nemáte. Omyl."
Lidé se musí naučit používat to nejcennější, co mají - svůj mozek, svojí vůli, svoje odhodlání a svojí chuť udělat svět lepším místem.
středa 10. března 2010
Význam technického pokroku
Lidská společnost procházela určitým vývojem. Už od pravěku se začaly objevovat první nástroje, které předchůdcům dnešního člověka usnadňovaly neustálý boj s přírodou. Nevadí, jestli sloužily jako nástroje nebo jako zbraně, důležité je, že člověk začal používat inteligenci, aby vyrovnal svojí slabou tělesnou schránku, která by ho normálně v přírodě zařadila mezi lovnou kořist.
Ano, inteligence je to klíčové slovo, které nám umožnilo stát se dominantním živočišným druhem na naší planetě. A byla to věda, která nám otevřela dveře k netušeným možnostem. Systematické poznávání světa kolem nás a praktické využití těchto poznatků je hnacím motorem prudkého růstu průměrné životní úrovně za posledních 200 let.
Posuďte sami podle obvyklé citace:
"Lepší život
Když se každý z nás projde u sebe doma, vždy mu padne zrak na něco, za čím stojí vědecké poznání, které vylepšuje životní úroveň mas lidí. Televize, rádio, pračka, žehlička, koberce, nábytek, mobilní telefon, pevná linka, stropní osvětlení, elektřina obecně, toaleta, vana, počítač...
A ten seznam by mohl pokračovat dál.
Nejsou to politici, nejsou to kněží, nejsou to lidé úspěšní v aktuálním systému neboli bohatí, kdo je schopen vylepšit lidem život, i když to občas tvrdí. Jsou to průkopníci poznání, kteří jsou jedinými skutečnými pracovníky pro lidi v dnešní době (nebo by alespoň byli, pokud by i oni nebyli svázáni všudypřítomným morem peněz).
Naše současná úroveň vědy nám odpovědí na každou otázku otevře dvě nové. Přísloví "Vím, že nic nevím" vyslovené v antických časech naprosto přesně vystihuje současnou situaci. Čím víc se člověk vzdělává a ví toho, je pod větším a větším tlakem, protože zjišťuje, že mu spousta věcí uniká a není v jeho silách obsáhnout všechno."
Na poli poznání je toho tolik co dohánět - a na rozdíl od militantního fanatismu přinášejí vědomosti opravdový užitek. Je smutné, že vzdělání je podceňováno a hlavně nedoceňováno, když hraje tak klíčovou úlohu v našich každodenních životech.
Pojďme to změnit.
Ano, inteligence je to klíčové slovo, které nám umožnilo stát se dominantním živočišným druhem na naší planetě. A byla to věda, která nám otevřela dveře k netušeným možnostem. Systematické poznávání světa kolem nás a praktické využití těchto poznatků je hnacím motorem prudkého růstu průměrné životní úrovně za posledních 200 let.
Posuďte sami podle obvyklé citace:
"Lepší život
Když se každý z nás projde u sebe doma, vždy mu padne zrak na něco, za čím stojí vědecké poznání, které vylepšuje životní úroveň mas lidí. Televize, rádio, pračka, žehlička, koberce, nábytek, mobilní telefon, pevná linka, stropní osvětlení, elektřina obecně, toaleta, vana, počítač...
A ten seznam by mohl pokračovat dál.
Nejsou to politici, nejsou to kněží, nejsou to lidé úspěšní v aktuálním systému neboli bohatí, kdo je schopen vylepšit lidem život, i když to občas tvrdí. Jsou to průkopníci poznání, kteří jsou jedinými skutečnými pracovníky pro lidi v dnešní době (nebo by alespoň byli, pokud by i oni nebyli svázáni všudypřítomným morem peněz).
Naše současná úroveň vědy nám odpovědí na každou otázku otevře dvě nové. Přísloví "Vím, že nic nevím" vyslovené v antických časech naprosto přesně vystihuje současnou situaci. Čím víc se člověk vzdělává a ví toho, je pod větším a větším tlakem, protože zjišťuje, že mu spousta věcí uniká a není v jeho silách obsáhnout všechno."
Na poli poznání je toho tolik co dohánět - a na rozdíl od militantního fanatismu přinášejí vědomosti opravdový užitek. Je smutné, že vzdělání je podceňováno a hlavně nedoceňováno, když hraje tak klíčovou úlohu v našich každodenních životech.
Pojďme to změnit.
úterý 9. března 2010
Jak přežít vlastní život
Dnes vám povím jeden krátký příběh a jsem si jistý, že se v něm většina z vás pozná:
Aleš se narodil v roce 1980 do rodiny střední třídy. Na základní škole bez problémů procházel s výbornými známkami a proto brzy zamířil na víceleté gymnázium. Jeho rodiče na něj jako na jedináčka kladli vysoké nároky a malovali si, jak budou mít úspěšného syna. Aleš je nechtěl zklamat, a proto maturoval s vyznamenáním a zamířil na vysokou školu.
Jenže ouha, první se ukázala nad jeho síly, tak zkusil druhou, ale tu také po dvou letech ukončil. Nezbývalo než začít pracovat. Aleš tedy využil svůj zájem o elektroniku a počítače, vstoupil do jisté telekomunikační společnosti a od té doby pracuje x hodin denně, vydělává, našel si přítelkyni a zkrátka do jisté míry naplňuje představy svých rodičů.
Říkáte si, co je na tom zvláštního? Podívejte se na to z této stránky. Týden má 7 dní, každý den má 24 hodin. Když odečteme zhruba 7 hodin spánku, tak zbývá 17 hodin, další tři padnou na "transakční náklady" - cestování, jídlo, nákupy, domácnost atd. Chce-li být dneska člověk úspěšný, musí hodně pracovat, a proto řekněme pracovní dobu 10 hodin denně.
Dostáváme se k zarážejícímu číslu 4 hodiny denně volna.
Průměrný člověk má na sebe ostudně málo času. Nejen na sebe, ale i na své blízké. Citace z knihy se nám pokusí tuto problematiku více přiblížit:
"Průměrný člověk chce založit rodinu, trávit s ní co nejvíce času a zajistit jí co nejkvalitnější život. To v dnešní době znamená, že do rodinné kasičky musí plynout co největší přísun peněz, jinak řečeno rodina musí mít co největší zisk. Opět, v ekonomických teoriích je krásně teoreticky řečeno, jak by to mělo fungovat; existuje jakýsi koloběh, kde se vyskytují firmy, domácnosti, peníze a statky, přičemž je řečeno, že jedinec směnuje práci za peníze.
V praxi je situace trochu jiná; všichni víme, jak jsou pro nás naši blízcí důležití. A pro někoho jsou důležití tak, že když existuje pouze jeden jediný faktor (zisk), pomocí kterého jim zajistit "dobrý" život, tak pro to udělá všechno - a odsouvá přitom do pozadí takové "bezvýznamnosti" jako poctivost, čest, morálka či smysl pro spravedlnost."
Jinými slovy, člověk musí dřít, aby vůbec přežil a aby zajistil přežití i svým blízkým. V příštím článku se podíváme na to, jak může technický pokrok osvobodit lidstvo od momentální honby za cáry papíru, které slouží k přežívání vlastního života.
Aleš se narodil v roce 1980 do rodiny střední třídy. Na základní škole bez problémů procházel s výbornými známkami a proto brzy zamířil na víceleté gymnázium. Jeho rodiče na něj jako na jedináčka kladli vysoké nároky a malovali si, jak budou mít úspěšného syna. Aleš je nechtěl zklamat, a proto maturoval s vyznamenáním a zamířil na vysokou školu.
Jenže ouha, první se ukázala nad jeho síly, tak zkusil druhou, ale tu také po dvou letech ukončil. Nezbývalo než začít pracovat. Aleš tedy využil svůj zájem o elektroniku a počítače, vstoupil do jisté telekomunikační společnosti a od té doby pracuje x hodin denně, vydělává, našel si přítelkyni a zkrátka do jisté míry naplňuje představy svých rodičů.
Říkáte si, co je na tom zvláštního? Podívejte se na to z této stránky. Týden má 7 dní, každý den má 24 hodin. Když odečteme zhruba 7 hodin spánku, tak zbývá 17 hodin, další tři padnou na "transakční náklady" - cestování, jídlo, nákupy, domácnost atd. Chce-li být dneska člověk úspěšný, musí hodně pracovat, a proto řekněme pracovní dobu 10 hodin denně.
Dostáváme se k zarážejícímu číslu 4 hodiny denně volna.
Průměrný člověk má na sebe ostudně málo času. Nejen na sebe, ale i na své blízké. Citace z knihy se nám pokusí tuto problematiku více přiblížit:
"Průměrný člověk chce založit rodinu, trávit s ní co nejvíce času a zajistit jí co nejkvalitnější život. To v dnešní době znamená, že do rodinné kasičky musí plynout co největší přísun peněz, jinak řečeno rodina musí mít co největší zisk. Opět, v ekonomických teoriích je krásně teoreticky řečeno, jak by to mělo fungovat; existuje jakýsi koloběh, kde se vyskytují firmy, domácnosti, peníze a statky, přičemž je řečeno, že jedinec směnuje práci za peníze.
V praxi je situace trochu jiná; všichni víme, jak jsou pro nás naši blízcí důležití. A pro někoho jsou důležití tak, že když existuje pouze jeden jediný faktor (zisk), pomocí kterého jim zajistit "dobrý" život, tak pro to udělá všechno - a odsouvá přitom do pozadí takové "bezvýznamnosti" jako poctivost, čest, morálka či smysl pro spravedlnost."
Jinými slovy, člověk musí dřít, aby vůbec přežil a aby zajistil přežití i svým blízkým. V příštím článku se podíváme na to, jak může technický pokrok osvobodit lidstvo od momentální honby za cáry papíru, které slouží k přežívání vlastního života.
pondělí 8. března 2010
Peníze - největší vynález nebo metla?
V moderní společnosti dnes neexistuje člověk, který by nebyl dotčen potřebou operovat s penězi. Pojďme si proto nejdříve stručně vysvětlit, co peníze jsou. Jedná se o univerzální směnné médium - jinými slovy, každý ho přijímá, protože ví, že ho bude každý přijímat. Pryč jsou ty doby, kdy obuvník měnil s pekařem boty za housky - naturální směna je nepraktická a nelze u ní zaručit úspěch.
Bohužel, v dnešní době doprovází peníze nespočet problémů. Na začátek je třeba možné uvést, jak ohromné procento lidí ignoruje význam peněz, bere je jen jako nutné zlo a nechápe základní souvislosti, které řídí ekonomický systém založený na volném trhu. Ekonomické vzdělání v dnešní době je stejně nutné jako umění číst, psát a počítat.
Jako vždy, následuje krátká citace z knihy, tentokrát z třetí kapitoly s názvem Peníze:
"Peněžní znalosti
Za poslední století prodělala společnost raketový vývoj, co se peněz týče. Peníze se staly ústředním bodem života valné většiny lidí, ať už si to přiznají, nebo ne. Bohužel, spolu s jejich vzrůstající důležitostí se zapomnělo na nutnost zahrnout i dostatečné vzdělávání, co se peněz týče. Už dávno totiž neplatí, že peníze jsou jen "nutné zlo", že jich zkrátka má někdo víc a někdo méně a nelze s tím nic dělat. To není pravda.
Majetek můžeme rozdělit na "aktiva" a "pasiva". Aktivum je věc, která po zakoupení přináší svému vlastníkovi po finanční stránce zisk - budova, kterou pronajímá. Navíc jeho kupní cena může vzrůst i klesnout.
Pasivum je věc, která po zakoupení přináší svému vlastníkovi po finanční stránce buď nic a nebo ztrátu - pokud si zakoupíte nový počítač, jeho cena klesá každým dnem, kdy ho používáte. Pouze ve velice řídkých případech jeho cena může vzrůst; to je záležitost třeba sběratelských předmětů, například mincí.
Z tohoto pohledu by se mohlo zdát, že nakupovat pasiva je absurdní - není to zcela pravda, protože mezi pasiva se řadí i předměty každodenní potřeby, jako je jídlo, pití, oblečení. Pro život každého člověka by však mělo být naprosto klíčové identifikovat čáru mezi nutnými a volitelnými pasivy.
Proč?"
Pokud vás zajímá odpověď, nezbývá nic jiného než nalistovat stranu 24 v knize Athlorel aneb Problémy 21. století a pokračovat ve čtení...
Bohužel, v dnešní době doprovází peníze nespočet problémů. Na začátek je třeba možné uvést, jak ohromné procento lidí ignoruje význam peněz, bere je jen jako nutné zlo a nechápe základní souvislosti, které řídí ekonomický systém založený na volném trhu. Ekonomické vzdělání v dnešní době je stejně nutné jako umění číst, psát a počítat.
Jako vždy, následuje krátká citace z knihy, tentokrát z třetí kapitoly s názvem Peníze:
"Peněžní znalosti
Za poslední století prodělala společnost raketový vývoj, co se peněz týče. Peníze se staly ústředním bodem života valné většiny lidí, ať už si to přiznají, nebo ne. Bohužel, spolu s jejich vzrůstající důležitostí se zapomnělo na nutnost zahrnout i dostatečné vzdělávání, co se peněz týče. Už dávno totiž neplatí, že peníze jsou jen "nutné zlo", že jich zkrátka má někdo víc a někdo méně a nelze s tím nic dělat. To není pravda.
Majetek můžeme rozdělit na "aktiva" a "pasiva". Aktivum je věc, která po zakoupení přináší svému vlastníkovi po finanční stránce zisk - budova, kterou pronajímá. Navíc jeho kupní cena může vzrůst i klesnout.
Pasivum je věc, která po zakoupení přináší svému vlastníkovi po finanční stránce buď nic a nebo ztrátu - pokud si zakoupíte nový počítač, jeho cena klesá každým dnem, kdy ho používáte. Pouze ve velice řídkých případech jeho cena může vzrůst; to je záležitost třeba sběratelských předmětů, například mincí.
Z tohoto pohledu by se mohlo zdát, že nakupovat pasiva je absurdní - není to zcela pravda, protože mezi pasiva se řadí i předměty každodenní potřeby, jako je jídlo, pití, oblečení. Pro život každého člověka by však mělo být naprosto klíčové identifikovat čáru mezi nutnými a volitelnými pasivy.
Proč?"
Pokud vás zajímá odpověď, nezbývá nic jiného než nalistovat stranu 24 v knize Athlorel aneb Problémy 21. století a pokračovat ve čtení...
středa 3. března 2010
Děti - budoucnost národa
Lidé jsou, stejně jako každý jiný živočišný druh, schopní přežívat pouze pomocí potomků. Kdybychom se nerozmnožovali, tak zkrátka a jednoduše podle nemilosrdných pravidel přírody vyhyneme. Ovšem, na rozdíl od zvířat my vsázíme na své děti, že nám vrátí "investovanou" péči a postarají se o nás, až zestárneme.
Dnešním výrazným problémem (nejen v České republice) je zanedbávání výchovy dětí. Z nové generace rostou mladí lidé oddávající se alkoholu, drogám, různým radovánkám, nezodpovědní, připravení celý život otročit kvůli pár pozlátkům, neschopní kritického myšlení a seznam problémů by mohl pokračovat hodně dlouho. Ano, existují výjimky, ale je jich hanebně málo.
Pojďme se nyní podívat na další citaci z Athlorela, tentokrát z druhé kapitoly:
"Správný vývoj dětí
Dnešní systém je založen na penězích (viz další kapitola). To znamená, že vývoji dětí není ve většině případů ze strany rodičů věnována 100% pozornost, protože se musejí starat i o jiné věci, například vydělávání peněz. Může proto dojít k velice nežádoucímu jevu, takzvanému "zanedbávání dětí".
Dnešním výrazným problémem (nejen v České republice) je zanedbávání výchovy dětí. Z nové generace rostou mladí lidé oddávající se alkoholu, drogám, různým radovánkám, nezodpovědní, připravení celý život otročit kvůli pár pozlátkům, neschopní kritického myšlení a seznam problémů by mohl pokračovat hodně dlouho. Ano, existují výjimky, ale je jich hanebně málo.
Pojďme se nyní podívat na další citaci z Athlorela, tentokrát z druhé kapitoly:
"Správný vývoj dětí
Dnešní systém je založen na penězích (viz další kapitola). To znamená, že vývoji dětí není ve většině případů ze strany rodičů věnována 100% pozornost, protože se musejí starat i o jiné věci, například vydělávání peněz. Může proto dojít k velice nežádoucímu jevu, takzvanému "zanedbávání dětí".
Každý z vás si umí představit, o co se jedná - dítě se často stýká s nevhodnými lidmi, stane se členem nějaké party, začne mluvit sprostě, velice předčasně přičichne k alkoholu, cigaretám či drogám (viz kapitola 5), v ještě horším případě se podílí na šikaně, začíná předčasně sexuálně žít, nemá respekt k žádným autoritám a tak dále.
Jak takové věci vzniknou? Jednoduše - děti většinou potřebují nějaký vzor, a když ho pro nedostatek času rodičů nenacházejí doma, tak se začnou rozhlížet kolem sebe. Právě podobní "raubíři", co vedou tyto party, mívají respekt v okolí a může se velice snadno stát, že naše dítě zatouží být jako šéf party, která je postrachem městečka. Lidé rádi slyší chválu, i kdyby měla pocházet z nesprávného zdroje.."
Pokud budeme zanedbávat výchovu a vývoj generace lidí, kteří přijdou pro nás, vrátí se nám pověstnou bumerangovou smyčkou. A bude to hodně, hodně bolestivý návrat.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)